Irla

Občanská výchova, ekologie, výchova ke zdraví, a k tomu ještě běžné předměty jako dějepis nebo matematika. Tak dnes vypadá školní den mnoha dětí po celé republice. Začíná se ráno v osm, a aby se to všechno stihlo, jede se často dlouho do odpoledne. To není dobře ani pro děti, ani pro jejich učitele. Děti se zkrátka nevydrží soustředit šest nebo i sedm hodin denně.

Některé školy sice dělají to, že na odpoledne zařazují předměty, které nevyžadují takovou pozornost, jako jsou tělocvik nebo výtvarná výchova, ale i tak házejí vyučujícím v těchto předmětech, kteří za sebou obvykle už tak mají náročný den, na krk bandu roztěkaných školáků, kteří už by nejraději šli domů. Vede k hodinám, které se vyučujícím nechce učit, a dětem se na ně nechce chodit. A na středních školách tomu postupně začne odpovídat nejen iniciativa, ale i docházka. Přibývají pozdní příchody a (ne)omluvené hodiny, a s tím i problémy.

Cílem školy by mělo dát dětem základ do dalšího života, ne je naučit každou jednu věc. Není to tak, že co se nepodaří studentovi natlouci do hlavy před maturitou, to už se nikdy nenaučí. Většina z nás se pro svou práci stejně musela naučit plno nových informací, schopností a dovedností, a žádnou z nich jsme ve škole neprobírali. Děti si stejně z celého vzdělávání zapamatují jen to, co budou pravidelně používat, a pokud je něco opravdu zajímá, zjistí si to stejně samy. Škola už dávno nemá monopol na vzdělání a informace, spíše by měla své žáky naučit, jak informace efektivně zpracovat. A na to vážně nepotřebuje tolik času, kolik si v současnosti nárokuje.
Kromě toho, méně hodin pomůže i učitelům. Jak kvalitně může být asi oznámkovaný test od někoho, kdo se k němu pro učení dostal až v jedenáct večer? Pokud opravdu chceme kvalitní hodiny, je potřeba dát učitelům prostor na přípravu i na revizi.

Občanská výchova, ekologie, výchova ke zdraví, a k tomu ještě běžné předměty jako dějepis nebo matematika. Tak dnes vypadá školní den mnoha dětí po celé republice. Začíná se ráno v osm, a aby se to všechno stihlo, jede se často dlouho do odpoledne. To není dobře ani pro děti, ani pro jejich učitele. Děti se zkrátka nevydrží soustředit šest nebo i sedm hodin denně.

Některé školy sice dělají to, že na odpoledne zařazují předměty, které nevyžadují takovou pozornost, jako jsou tělocvik nebo výtvarná výchova, ale i tak házejí vyučujícím v těchto předmětech, kteří za sebou obvykle už tak mají náročný den, na krk bandu roztěkaných školáků, kteří už by nejraději šli domů. Vede k hodinám, které se vyučujícím nechce učit, a dětem se na ně nechce chodit. A na středních školách tomu postupně začne odpovídat nejen iniciativa, ale i docházka. Přibývají pozdní příchody a (ne)omluvené hodiny, a s tím i problémy.

Cílem školy by mělo dát dětem základ do dalšího života, ne je naučit každou jednu věc. Není to tak, že co se nepodaří studentovi natlouci do hlavy před maturitou, to už se nikdy nenaučí. Většina z nás se pro svou práci stejně musela naučit plno nových informací, schopností a dovedností, a žádnou z nich jsme ve škole neprobírali. Děti si stejně z celého vzdělávání zapamatují jen to, co budou pravidelně používat, a pokud je něco opravdu zajímá, zjistí si to stejně samy. Škola už dávno nemá monopol na vzdělání a informace, spíše by měla své žáky naučit, jak informace efektivně zpracovat. A na to vážně nepotřebuje tolik času, kolik si v současnosti nárokuje.
Kromě toho, méně hodin pomůže i učitelům. Jak kvalitně může být asi oznámkovaný test od někoho, kdo se k němu pro učení dostal až v jedenáct večer? Pokud opravdu chceme kvalitní hodiny, je potřeba dát učitelům prostor na přípravu i na revizi.

LED svítidla jsou energeticky úspornější a mají vyšší životnost, než původní svítidla. Obecně LED svítidla nejsou pro lidský organismus škodlivá. Záleží na době, kdy s nimi svítíme a na tom, zda je světlo „studené bílé“ s obsahem modrého světla nebo „teplé“ se žlutým světlem! Modré světlo je obsaženo i ve světle denním, tedy samo o sobě škodlivé není, ale jeho přítomnost ve večerním osvětlení narušuje náš biorytmus, organismus je „zmatený“, nerozlišuje den a noc a snižuje se tvorba spánkového hormonu melatoninu!

Podle RnDr.Jana Hollana, Ph.D. z Akademie věd ČR veřejné osvětlení s LED svítidly a bílým světlem s velkým podílem modré složky neprospívá lidem, rostlinám ani živočichům! Při narušení rytmu den-noc, některé stromy /platany/blízko lamp si nestihnou užitečné látky z listů stáhnout do kořenů, protože na podzim listy včas nezežloutnou a až přijde mráz, listí jim opadá zelené. Hmyz, v místě svícení, vymře. Ptáci jsou dezorientovaní a mění své migrační trasy.
Vliv LED osvětlení s vyšším podílem modré složky na lidi:                                                                                        
Americká lékařská asociace /ASA/vydala loni pro tato osvětlení doporučení. Upozorňuje na nutnost vhodného clonění světel veřejného osvětlení, aby nesvítilo, kam nemá a nekazilo lidské zdraví. Modrá složka až 5x potlačuje tvorbu melatoninu, než běžné veřejné osvětlení. Lidé mají kratší dobu spánku, mají sníženou výkonnost, častěji mají obezitu a cukrovku. Dále tato světla více oslňují, a tím mohou zvýšit riziko dopravní nehody. Pro zdraví je nevhodné i využívání TV nebo monitoru podsvětlenými LED diodami před spaním. Některá zařízení jsou vybavena již nočním režimem, který sníží dávku modrého světla. K doporučení asociace ASA by měly přihlížet i česká města a obce!

A ještě jedna zajímavost- znáte „chytré lampy“? To jsou sloupy veřejného LED osvětlení, které mají zabudované zásuvky pro dobíjení elektrických automobilů, dále zařízení pro měření aktuálního stavu ovzduší a počtu volných parkovacích míst. Pilotní projekt chystá Litvínov. V Praze jsou 3 takové lampy. Mají i Wi-Fi a SOS tlačítko pro zavolání případné pomoci.

LED svítidla jsou energeticky úspornější a mají vyšší životnost, než původní svítidla. Obecně LED svítidla nejsou pro lidský organismus škodlivá. Záleží na době, kdy s nimi svítíme a na tom, zda je světlo „studené bílé“ s obsahem modrého světla nebo „teplé“ se žlutým světlem! Modré světlo je obsaženo i ve světle denním, tedy samo o sobě škodlivé není, ale jeho přítomnost ve večerním osvětlení narušuje náš biorytmus, organismus je „zmatený“, nerozlišuje den a noc a snižuje se tvorba spánkového hormonu melatoninu!

Podle RnDr.Jana Hollana, Ph.D. z Akademie věd ČR veřejné osvětlení s LED svítidly a bílým světlem s velkým podílem modré složky neprospívá lidem, rostlinám ani živočichům! Při narušení rytmu den-noc, některé stromy /platany/blízko lamp si nestihnou užitečné látky z listů stáhnout do kořenů, protože na podzim listy včas nezežloutnou a až přijde mráz, listí jim opadá zelené. Hmyz, v místě svícení, vymře. Ptáci jsou dezorientovaní a mění své migrační trasy.
Vliv LED osvětlení s vyšším podílem modré složky na lidi:                                                                                        
Americká lékařská asociace /ASA/vydala loni pro tato osvětlení doporučení. Upozorňuje na nutnost vhodného clonění světel veřejného osvětlení, aby nesvítilo, kam nemá a nekazilo lidské zdraví. Modrá složka až 5x potlačuje tvorbu melatoninu, než běžné veřejné osvětlení. Lidé mají kratší dobu spánku, mají sníženou výkonnost, častěji mají obezitu a cukrovku. Dále tato světla více oslňují, a tím mohou zvýšit riziko dopravní nehody. Pro zdraví je nevhodné i využívání TV nebo monitoru podsvětlenými LED diodami před spaním. Některá zařízení jsou vybavena již nočním režimem, který sníží dávku modrého světla. K doporučení asociace ASA by měly přihlížet i česká města a obce!

A ještě jedna zajímavost- znáte „chytré lampy“? To jsou sloupy veřejného LED osvětlení, které mají zabudované zásuvky pro dobíjení elektrických automobilů, dále zařízení pro měření aktuálního stavu ovzduší a počtu volných parkovacích míst. Pilotní projekt chystá Litvínov. V Praze jsou 3 takové lampy. Mají i Wi-Fi a SOS tlačítko pro zavolání případné pomoci.

Čas, kdy přihlašujete vaše dítě poprvé do školky nebo dokonce už do školských lavic je i doba, kdy je dobré zajistit dětem i nějakou mimoškolní aktivitu.
Některé děti si vybírají kroužky samy, hlavně v případě, když se do nich hlásí i jejich spolužáci nebo kamarádi. Pokud však máte jako rodiče s vašim dítětem jiné plány a přejete si, aby mu byl kroužek i přínosem do budoucna, musíte důkladně zvážit, jestli ho nebudete příliš přetěžovat.

Kolik kroužků je v normě?

Abyste vaše dítě nepřetěžovali až příliš, musíte si rozdělit jeho rozvrh a volný čas tak, aby si stihlo i odpočinout.
V dnešní době je poměrně moderní, že jedno dítě navštěvuje více kroužků najednou, co se však může odrazit i od jeho studijních výsledků nebo velké únavy a vyčerpání. Pokud už nějakou aktivitu mimo školu vybíráte, dejte na první místo takovou, kterou si vybralo vaše dítě. A jestli jich má více, mělo by si vybrat maximálně dvě. Z psychického a v neposlední řadě i fyzického hlediska, je to adekvátní množství, které dítě dokáže naplnit.

Co se týče předškolního zařízení, jakým je školka, i zde si můžou rodiče vybírat aktivity pro jejich ratolesti, které jsou však zaměřené na sportovní činnost nebo výuku formou hry – a tedy nenásilně. Uvědomte si však, že jsou malé děti po pobytu ve školce, kde je pro ně připravený program na celý den poměrně unavené a domů za rodiči se zpravidla těší. Jestli už chcete vybrat něco, co chcete vašemu dítěti dopřát formou kroužku, vyberte si jeden a takový, který se mu bude líbit a bude ho zvládat.

Neméně podstatná je finanční stránka

Jako rodič chcete dopřát vašemu milovanému dítěti bezesporu všechno. Poměry dnešního utrácení za mimoškolní aktivity jsou však na vysoké úrovni a ne každý rodič na ně může dosáhnout. Myslete vždy i na finanční stránku, která vám může hodně zasáhnout do vašeho rozpočtu.
Najdou se však i příspěvkové organizace nebo dokonce pojišťovny, které podporují zdravý pohyb a koníčky, kterým se děti mimo školu věnují. A v menší částce na ně i finančně přispějí, co vám může alespoň zčásti pomoci poprat se s útratou peněz, kterých nikdy není dost.

Čas, kdy přihlašujete vaše dítě poprvé do školky nebo dokonce už do školských lavic je i doba, kdy je dobré zajistit dětem i nějakou mimoškolní aktivitu.
Některé děti si vybírají kroužky samy, hlavně v případě, když se do nich hlásí i jejich spolužáci nebo kamarádi. Pokud však máte jako rodiče s vašim dítětem jiné plány a přejete si, aby mu byl kroužek i přínosem do budoucna, musíte důkladně zvážit, jestli ho nebudete příliš přetěžovat.

Kolik kroužků je v normě?

Abyste vaše dítě nepřetěžovali až příliš, musíte si rozdělit jeho rozvrh a volný čas tak, aby si stihlo i odpočinout.
V dnešní době je poměrně moderní, že jedno dítě navštěvuje více kroužků najednou, co se však může odrazit i od jeho studijních výsledků nebo velké únavy a vyčerpání. Pokud už nějakou aktivitu mimo školu vybíráte, dejte na první místo takovou, kterou si vybralo vaše dítě. A jestli jich má více, mělo by si vybrat maximálně dvě. Z psychického a v neposlední řadě i fyzického hlediska, je to adekvátní množství, které dítě dokáže naplnit.

Co se týče předškolního zařízení, jakým je školka, i zde si můžou rodiče vybírat aktivity pro jejich ratolesti, které jsou však zaměřené na sportovní činnost nebo výuku formou hry – a tedy nenásilně. Uvědomte si však, že jsou malé děti po pobytu ve školce, kde je pro ně připravený program na celý den poměrně unavené a domů za rodiči se zpravidla těší. Jestli už chcete vybrat něco, co chcete vašemu dítěti dopřát formou kroužku, vyberte si jeden a takový, který se mu bude líbit a bude ho zvládat.

Neméně podstatná je finanční stránka

Jako rodič chcete dopřát vašemu milovanému dítěti bezesporu všechno. Poměry dnešního utrácení za mimoškolní aktivity jsou však na vysoké úrovni a ne každý rodič na ně může dosáhnout. Myslete vždy i na finanční stránku, která vám může hodně zasáhnout do vašeho rozpočtu.
Najdou se však i příspěvkové organizace nebo dokonce pojišťovny, které podporují zdravý pohyb a koníčky, kterým se děti mimo školu věnují. A v menší částce na ně i finančně přispějí, co vám může alespoň zčásti pomoci poprat se s útratou peněz, kterých nikdy není dost.