Druhy nákladní dopravy
Nákladní doprava výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost ekonomiky, proto je veřejným sektorem podporována.
Pro přepravu těžkých a objemných zásilek na větší vzdálenosti je nejvýhodnější železniční doprava. Navíc je v porovnání se silniční, leteckou nebo vodní dopravou bezpečnější a může být přesnější a pravidelnější s ohledem na nepřízeň počasí. Je ekologicky čistší než silniční doprava. Využívá se především pro přepravu pevných paliv, hutních výrobků, surových nerostů, cementu, vápna a jiných stavebnin. Její nevýhodou mohou být delší dodací lhůty vzhledem k množství technologických operací při nakládce a vykládce zboží a nutnost zboží dopravit k místu, kde je železniční vlečka.
Mezinárodní kamionová přeprava zajišťuje největší část silniční dopravy. Trh je poměrně stabilizovaný, uplatnění nacházejí i menší dopravci s menším počtem vozů. Silniční doprava je pružná a operativní, přepravovaný náklad je po celou dobu pod kontrolou řidiče. Jde o nejrychlejší druh dopravy s poměrně malým administrativním zatížením. Při přepravě na větší vzdálenosti má určitý vliv na dodací lhůty povinnost řidičů dodržovat bezpečnostní přestávky, to lze řešit dvěma řidiči, důsledkem toho však jsou vyšší náklady. Nejčastěji se prostřednictvím silniční dopravy přepravují obiloviny, ovoce, zelenina, potraviny a elektronika.
Letecká doprava je nejbezpečnější, nabývá na významu s rostoucí globalizací, potřebou mezikontinentální přepravy a přesunem výroby do oblastí s levnou pracovní silou. Využívá se při přepravě na velké vzdálenosti, přepravuje se zpravidla zboží, které je nutné dodat ve stanovené době, má krátkou dobu spotřeby a nelze jej skladovat nebo s ním jinak manipulovat.
Pro přepravu zboží, jehož charakter nepodmiňuje rychlost dopravy, pro sypké nebo tekuté komodity, ale i pro kusové zboží v kontejnerech je nejvhodnější lodní doprava. Je časově nejnáročnější, jejím prostřednictvím lze přepravit i extrémně těžké nebo nadrozměrné zásilky.